Atomový věk

Na sklonku minuleho tisicileti se lidstvo opet zdokonalilo v umeni destrukce. Z urovne molekularni na atomarni. Dalo vzniknout jaderne bombe , o jejichz spatnych vlastnostech neni treba hovorit, a atomovemu reaktoru.

Jak ziskavame energii

Rizena reakce v atomovem reaktoru probiha tak, ze vynalozime velke mnozstvi energie abychomrozbily jadro. Uvolnime tim znacne mnoztvi energi ze ktereho efektivne moc vyuzit nedovedeme.

Tou jeste horsi stranou mince je vsak omezena zivotnost elektraren a hlevne odpad ktery produkuji. At uz radioaktivni nebo tepelny. Takze jsme jen pokrocily v umeni destrukce jen o uroven dale. Palime cim dal tim vzacnejsi vstupy(drevo, uli, ropa, plutonium...) aby jsme ziskaly mnozstvi skodlivin, odpadu a minimum energie. Pritom jiz pred 100 lety nekteri vedci objevily silu skrytou v proudeni prirozenych kapalin vody a vzduchu a dokonce tzv. energii vakua. Pritom se dnes s temito pojmy setkavame maximalne ve sci-fi serialech. Na jedne strane sveta palime cim dal tim vice tekutych fosilii a na druhe nam uhani motocykly AKIRA na baterie rychlosti prez 100km/hod.

Nastesti se blyska na lepsi casy. Konecne nekoho na sklonku minuleho stoleti napadlo(paradoxne pri vylepsovani jiz dost silne pumy) ze vice energie muzeme ziskat tim ze neco vytvorime spise nez nicenim a rozbijenim. A mame tu jadernou fuzi. Jeste to sice neni fuze studena, ale alespon jiz se timto smerem upira pohled dostatatecne casti vedecke obce a fin. zdroju. V evrope se stavi prvni pokusny reaktor ktery by mel dokazat produkovat vyuzitelne mnozstvi energie.

Zaciname se ridit rizumem a smerovat vedu spravnym smerem. Treba se jednou dockam dne ktery popsal Nikola Tesla. Den kdy el. energii ziskame kdekoliv na zemi a bez vynalozeni namahy...